Přejít na hlavní obsah
Logo Evropské komise
cscs
Evropská komise

Vztahy s evropským veřejným ochráncem práv

Evropský veřejný ochránce práv přijímá a posuzuje stížnosti týkající se případů nesprávného úředního postupu orgánů nebo jiných institucí EU.

Vztahy mezi evropským veřejným ochráncem práv a Komisí

V roce 2022 zahájil úřad veřejného ochránce práv 348 šetření (ve srovnání s 338 šetřeními v roce 2021), z toho 197 pro Komisi (ve srovnání s 210 v roce 2021).

Hlavním adresátem šetření zůstává Komise: 57,1 % (ve srovnání s 56,8 % v roce 2021), jelikož má tato instituce nejpřímější vztah s občany.

Každý rok Komise schválí přibližně tři čtvrtiny návrhů předložených úřadem evropského veřejného ochránce práv (návrhy na řešení či zlepšení situace a doporučení).

Ze 330 uzavřených šetření v roce 2022 spadalo 152 do kategorií vyřešeno evropskými orgány, dosaženo řešení, částečně dosaženo řešení, případně byly předloženy návrhy na zlepšení, které orgány následně přijaly. Ve 122 případech nebyl zjištěn žádný nesprávný úřední postup a ve 42 případech nebylo nutné provádět žádná další šetření. Nesprávný úřední postup byl zjištěn pouze v 15 případech (tj. 4,5 %).

V roce 2022 bylo 152 případů (46,1 %) evropskými orgány urovnáno, případně bylo dosaženo jiného řešení. U 122 případů (37 %) se vyšetřovatelé dobrali zjištění, že se nejednalo o nesprávný úřední postup. U 42 případů (12,7 %) nebylo nutné provádět žádná další šetření. 15 šetření skončilo zjištěním nesprávného úředního postupu. 4 případy (1,2 %) projednával soud. V jednom případě (0,3 %) bylo řešení odmítnuto.

V roce 2022 skončilo 95,5 % případů zjištěním, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo – buď proto, že nebyl žádný nesprávný postup nebyl odhalen, nebo protože bylo dosaženo uspokojivého řešení.

Snaha o řádnou správu

Komise usiluje o zajištění řádné správy. Po důsledném šetření veřejný ochránce práv ve velké většině případů uzavře stížnosti s tím závěrem, že k žádnému nesprávnému úřednímu postupu ze strany Komise nedošlo.

V případě, že veřejný ochránce práv vydá doporučení nebo návrh na řešení či zlepšení situace, Komise tyto návrhy většinou zohlední.

V některých případech se však Komise návrhy řídit nemůže, a to z důvodů souvisejících s veřejným zájmem nebo protože nesouhlasí. V takovém případě Komise své důvody vysvětlí.

Aktuality:

Ve své poslední výroční zprávě zveřejněné v květnu 2023 zmínila evropská veřejná ochránkyně práv některé nejdůležitější případy týkající se Komise.

  • Veřejná ochránkyně práv zahájila šetření s cílem přesvědčit se, že Komise zajišťuje vyvážené zastoupení zájmů ve vztahu ke společné zemědělské politice EU. Navrhla tedy, aby Komise proaktivně zveřejňovala více materiálů o vnitrostátních plánech provádění nové SZP (#NewCap) a aby se generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (#EuAgri) častěji setkávalo s více zástupci nezemědělského odvětví.
  • Zahájila rovněž šetření ohledně toho, jakým způsobem Komise zajišťuje transparentní jednání s tabákovým průmyslem v souvislosti s Úmluvou WHO o kontrole tabáku (písemné záznamy ze zasedání, otázky přístupu k dokumentům).
  • V návaznosti na šetření týkající se společnosti BlackRock vítá veřejná ochránkyně práv návrh Komise odmítnout uchazeče o veřejnou zakázku, pokud mají protichůdné profesní zájmy.
  • Pokud jde o šetření ohledně toho, jak Komise řeší otázky tzv. efektu otáčivých dveří, ji veřejná ochránkyně práv požádala, aby dočasně zakázala bývalým úředníkům přijímat nabídky pracovních míst, pokud tyto představují riziko, které nelze zmírnit pomocí řádně prosazovaných omezení. Zároveň Komisi požádala, aby rozhodnutí o nových pracovních místech bývalých zaměstnanců zveřejňovala rychleji.
  • Veřejná ochránkyně práv dále zahájila veřejnou konzultaci o transparentnosti rozhodování EU v oblasti životního prostředí (s následnými kroky v roce 2023).
  • V souvislosti s Nástrojem pro oživení a odolnost vyzvala veřejná ochránkyně práv Komisi, aby zajistila převzetí odpovědnosti, pokud jde o výdaje z fondu na podporu oživení, aby veřejnost mohla snadno zjistit, které projekty jsou z něho financovány a zda bylo dosaženo slíbených milníků. Úřad veřejné ochránkyně práv rovněž obdržel stížnosti týkající se odmítnutí přístupu k dokumentům souvisejících s plány obnovy Německa, Francie, Nizozemska, Švédska a Dánska. Ve svých analýzách veřejná ochránkyně práv zdůraznila, že vzhledem k významu Nástroje pro oživení a odolnost musí být zajištěna vysoká úroveň transparentnosti.
  • Dále zveřejnila soubor praktických doporučení pro správu EU, která se týkají zaznamenávání textových a rychlých zpráv souvisejících s prací. V doporučeních se uvádí, že textové a rychlé zprávy související s prací by měly být uznávány jako dokumenty EU, přičemž by měla být zavedena technologická řešení, která by umožnila jejich snadné zaznamenávání, a zaměstnanci by měli mít jasné pokyny, jak tyto zprávy zaznamenávat. Veřejná ochránkyně práv se zmiňuje rovněž o tom, že Komise uvedla, že k moderním komunikačním nástrojům, jako jsou textové zprávy, vydá další pokyny.
  • Vzhledem k rostoucímu počtu zpoždění při vyřizování žádostí o přístup k dokumentům zahájila veřejná ochránkyně práv příslušné šetření, které se touto otázkou zabývá. Týkalo se doby, kterou Komise potřebuje k vyřízení žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům.
  • Veřejná ochránkyně práv kriticky poukázala na prodlevy Komise při zavádění mechanismu monitoringu správy hranic prováděné chorvatskými orgány. Požádala Komisi, aby poskytla aktuální informace o tom, jak monitorovací mechanismus funguje a zda je nezávislý a účinný. Dále ji požádala, aby do začátku roku 2023 podala zprávu o krocích, které přijala k posílení dodržování základních práv v chorvatských pohraničních operacích, na něž jsou poskytovány finanční prostředky EU.
  • Kromě toho zjistila, že Komise dostatečně neposoudila, jaký dopad na lidská práva mají projekty s potenciálními kapacitami dohledu financované z nouzového svěřenského fondu pro Afriku. Požádala ji proto, aby byl každý projekt v budoucnu posuzován i z hlediska lidských práv.
  • Byla předložena žádost o objasnění dopadu umělé inteligence na správu EU a orgány veřejné správy v Unii, dále žádost o objasnění způsobu, jakým Komise poskytuje informace o setkáních komisařů a organizací osob samostatně výdělečně činných, o tom, jak Komise zajišťuje dodržování lidských práv v mezinárodních obchodních dohodách a jak poskytuje informace o neúspěšných nabídkách v rámci nabídkových řízení a výzev k podávání návrhů.

Cena evropského veřejného ochránce práv za řádnou správu

Cena se uděluje za iniciativy, projekty a další pracovní postupy různých oddělení orgánů, agentur, úřadů a jiných subjektů EU, které mají viditelný a přímý pozitivní dopad na životy lidí v Evropě i mimo ni. Ve všech ročnících soutěže získala Evropská komise několik ocenění.

Další informace:

Odkazy na právní předpisy

Smlouva o fungování Evropské unie:

Listina základních práv Evropské unie:

  • Článek 41 Listiny základních práv Evropské unie definuje „právo na řádnou správu“: Každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě.
  • Článek 43 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí.“

Nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise

Zprávy evropského veřejného ochránce práv:

Zpracování osobních údajů

Související odkazy